Milí kamarádi, tohle je nejžhavější report z nejžhavějších, proto čtěte dále! 🙂
Odbilo poledne, když Václav s rodinkou a Petrem na palubě dorazili do krušnohorského Kalku reprezentovat Potokap. Zkrátka jak vyžadoval hlavní dramaturg Luboš Stráník. Václav je vzorňák a byl tam na minutu přesně, přestože Potokap udeřil do strun až po šesté hodině večerní a pro Václava a osazenstvo jeho vozu to znamenalo mnoho hodin čekání. Bohužel takových trampů je už zřejmě poskrovnu. Jakto? Mnoho ostatních kapel to pojalo ležérněji…
Petr zatím Václavovi vyvenčil po horách syna a odpoledne se brzy přehouplo k večeru. Kolem čtvrté na místo dorazil vůz B s Márou, Radkem, Lenkou a malou Mariankou coby maskotem. Verunka Stráníková opatrovala mládě, zatímco Potokap dával Kalku ze sebe to nejlepší, co v tu chvíli dokázal. Sál byl naplněn fajn kamarády, kteří poctivě provolávali „umí!” a my byli vděčni za milé přivítání. Po téměř půlroční pauze jsme si společné a ke všemu první veřejné hraní vychutnávali dosyta. Muzika šlapala a my přetékali radostí, že jsme zase spolu na prknech pódia.
Jako nástřelnou jsme ze čtyř představovaných písní zvolili Mraky a den, na ní jsme doladili potřebné a v soutěžení jsme začali s Nocí královny Kateřiny. Je to píseň, kterou pro její výpravnost většinou zařazujeme jen při delších výstupech. S novou aranží Petrovy basy a Márového cajonu ale získala nebývalou šťávu, a proto jsme se s ní rozhodli soutěžit. A ukázalo se, že to byla dobrá volba! Radek to sypal do lidí tak, že si museli držet liščí ohony.
Stejně tak jsme nesáhli vedle s písní V neděli U Brány, osvědčenou kavárenskou pohodičkou, kterou si Lenka s Václavem užívají v rolích paní Valerie a pana Slavíčka. Zakončili jsme údernou písní Obraz, který si Lenka vyšmákla až do těch nejvyšších tónů. Mára bušil do krabice citlivě i surově zároveň, Petr v závěru svojí basičce málem zpřetrhal struny, jak za ně bral, a Radek s Václavem hoblovali kytary i mikrofony jako za mlada.
Stručně a jasně řečeno – tenhle výstup nám zajistil postup do semifinále Porty v Řevnicích a milou bonusovku hraní v Herálci!!! Potokapí sezónu roku 2017 tedy považujeme za zahájenou a upřímně se těšíme na vás. Třeba v Řevnicích nebo v Herálci? Nebo klidně na jakémkoliv ze všech koncertů a fesťáčků, které nás letos čekají. Vzhůru do muziky, nových písní i zážitků vonících jarem!